Rozhovor: Daniela Marečková

294699_578284742203721_2010873239_nTak mi prosím řekni, jak ses stala vegankou? Co tě k tomu přimělo?U mě ta cesta byla celkem dlouhá a pomalá. Celé to začalo asi někdy na základce, pamatuji si, jak jsem se dozvěděla, že ten pěkný maminčin kožich je z mrtvých králíků. Chtěla jsem se stát vegetariánkou, nějak mi už to jedení (a oblékání si) zvířat nepřišlo správné. Rodiče mi to tehdy nedovolili. Postupem času ale ustupovali a já mohla jíst míň a míň zvířat, až jsem skončila u povinných ryb. Ty jsem jedla poměrně dlouho a až na výšce jsem se stala úplnou vegetariánkou. Až v tu chvíli jsem si vlastně začala zjišťovat (pod výhružkou ostatních, že umřu na podvýživu nebo tak něco) více informací především o svém zdraví. Do té doby jsem si totiž myslela, že je vegetariánství nezdravé a obhajovala se tím, že nekouřím a tak si můžu zdraví ničit jinak. A s těmito informacemi přišli i informace o tom, že nejen jatka jsou hrůzná. Ale že i veškerý další průmysl, zabývající se zneužíváním zvířat, je otřesný. Vegankou jsem se stala ve chvíli, kdy už jsem neměla žádné výmluvy a svědomí mi prostě nedovolilo tohle dál podporovat.

Teď jsou to asi dva roky. Změnil se ti od té doby nějak život? Jak reagovalo okolí? Když to byla tak postupná změna, tak to snad ani tak neprožívali… Nebo ano?

Nikdo to moc neprožíval, asi jenom moje maminka, která o mě měla strach. Ale teď už si zvykla. Akorát lidi se se mnou teď nějak víc hádají:)
Žádnou zásadní změnu si vlastně neuvědomuji. Všechno to bylo takové plynulé.
I když s tou změnou teď vlastně nevím.. Svým způsobem se změnilo všechno, ale asi to nedokážu popsat:)

Dobře, ještě mi řekni, jak ses dověděla o hnutí 269, proč sis nechala vytetovat toto číslo a co to pro tebe znamená? A jak jsi prožívala tetovací happening na náměstí v Brně?
O hnutí 269 jsem se dozvěděla přes internet. Loni na podzim jsem viděla to původní izraelské video a když jsem pak zjistila, že v prosinci bude tetovací akce v Praze, tak jsem se rozhodla jet. Přišlo mi to skoro jako povinnost si to číslo nechat vytetovat, protože tím budu permanentně upozorňovat na to, že pořád děláme z živých tvorů čísla a taky že existují lidé, kteří to odmítají. No nakonec mi to z různých důvodu nevyšlo a tak jsem byla nadšená, když jsem zjistila, že se to uskuteční i v Brně.
Pocity jsem měla různé. Od strachu z jehel, přes vyděšení z lehkého vžití se do značkovaného zvířete, až po příjemný pocit z toho, že jsem mezi tolika vegany, kteří se společně o něco snaží.

Pěkné, děkuji za rozhovor.

 

 
 
 
by Merci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *