Rozhovor: Iva Lukašáková

417844_573447022687493_1863671534_nPověz mi, prosím, jak jsi se stala vegankou, co tě k tomu vedlo?K vegetariánství jsem se dostala před 8 lety díky pozitivnímu vlivu hudby a lidí v mém okolí. Bylo mi 15 let, zajímal mě punk, hardcore, a jejich poslání v textech.Ze dne na den přišlo otevření očí. To, nad čím mě dříve nenapadlo uvažovat se u mě stalo prioritním tématem – čili proč bych měla být živa z něčí smrti? S masem jsem nikdy problém neměla, ale chuť a zvyk se podřídily vyššímu cíli. Tehdy toto téma nebylo tak rozšířené do médií, jako dnes, ale negativní i pozitivní reakce okolí se za těch x let nemění. Co se však mění je větší informovanost a propojenost komunity veg*anů díky internetu, za což jsem velice ráda. Bohužel s tím přichází i stinná stránka pavědeckých tvrzení proti veg*nství, kterými je též internet přesycen.Lenost a vůle mi pak hodně dlouho bránily k přechodu na veganství, ale před rokem a půl jsem viděla přednášku od Garyho Yourofskyho: (http://www.youtube.com/watch?v=zMuJ-bDs30M) Jeho proslov mě ujistil v plánu přechodu na veganství.

Jak jsi se dostala k hnutí 269 a co tě přimělo si toto číslo nechat vytetovat?

Jak jsem již psala výše, díky internetu se mohou lépe kontaktovat, informovat a sdružovat skupiny lidí se stejnou filozofií. Právě tomu zpropadenému FaceBooku (:D) vděčím za komunitu lidí, která je v každém městě skromná, ale celorepublikově už tvoří četnou legii. Slovo legie jsem nepoužila náhodně, protože skutečně se u 269ky jedná o aktivní bojovníky za práva zvířat. Číslo jsem si nechala vytetovat ze solidarity s cejchovanými zvířaty, které člověk značí, jako otroky a sám sebe tak opravňuje k libovolnému zacházení s nimi i proti jejich vlastní vůli. Věřím a doufám, že se dožiji dne, kdy se mě na význam tetování někdo zeptá a já mu s úlevou vysvětlím, že dříve byla takto zvířata značena a po ukrutném utrpení za jejich života určena na porážku. Naštěstí však lidé procitli a již žádnému živému tvoru neubližují.

Zmínila jsi okolí. Jak k tobě tedy kdo přistupuje a ty k nim?

Někdo mě za to odsuzuje a věští mi různé nemoci. Zvláštní je, že jakmile se toto téma objeví, každý je náhle nutričním specialistou. Znají hlášky typu maso=bílkoviny, mléko=vápník, a dále tyto potraviny z jiných úhlů neřeší. Jsou však i tací, které to skutečně zajímá, inspirují se a nechtějí jen sami oponovat a neposlouchat argumenty zpět. Naštěstí se tento životní styl početně neustále rozrůstá a tak se dostává do podvědomí i těch, kteří v něm nejsou zainteresovaní. Přístup je tedy o něco tolerantnější, nebo to dotyční neřeší. Tak, jako mně není příjemné, když se mě někdo snaží konfrontovat s mými postoji, nemohu ani já druhým nakazovat, jak

mají žít. Je to jejich cesta a bylo by pokrytecké jim do toho mluvit. Jediné, co mohu udělat je informovat je a nabídnout jim svůj postoj a rady, pokud ovšem oni sami chtějí. Je však nasnadě si uvědomit, že stavět se zády k utrpení a smrti není otázkou volby, ale ignorantství. Ignorantství, které vede k dalším obětem. A to je bohužel fakt.

by Merci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *