Rozhovor: Jiří Žrakok Gombár

941785_575360685829460_2098579247_nPověz mi, prosím, jak ses stal veganem? Co byl pro tebe prvotní impuls?Můj prvotní impuls pro veganství byla přednáška Garyho Yourofskyho,kterou jsem viděl letos v únoru na Youtube. Předtím jsem byl 3/4 roku vegetarián, ale po tom videu jsem si uvědomil, ze jsem vlastně nic nevyřešil a musím udělat další krok.

To jsem ráda. Jsi veganem relativně krátce. Změnil se ti nějak život a co na to říká tvé okolí/rodina?
To jsem, ale musím přiznat, že je to pro mě spíš obohacující než omezující záležitost. Moje máma je v tomhle chápavý člověk, i když její první reakce byla „teď už budeš jíst jenom kořínky nebo co?“. Ale vysvětlil jsem jí své důvody a celou veganskou etiku a respektuje to. Prarodiče jsou k tomu skeptičtí, okolí mých přátel si ze mě dělá většinu času legraci – chápu to, ještě par let zpátky jsem si z vegetariánství a veganství dělal legraci, takže bude trvat, než to začnou brát vážně.

Nevadí ti to? Dříve ses tedy stravoval konvenčně? A jaký jsi měl vztah k přírodě a zvířatům?

Ne nevadí, vím jakej jsem byl předtím a teď se mi to všechno vrací. Měl jsem hodně extremní názory proti ekologii a zvířatům, bral jsem je jenom jako jídlo. To se obrátilo právě loni v červnu, ani vlastně nevím jak. Ale jsem za to rad.

Tak to je extrémní obrat, gratuluju. A jak ses dověděl o hnutí 269, proč sis nechal vytetovat toto číslo a co pro tebe znamená? Jak jsi vůbec prožil tetovací happening na náměstí Svobody?

Díky. Dozvěděl jsem se o něm od kamarádky, která mi poslala odkaz na tu brněnskou akci. Mám ve svém okolí několik vegetariánů a veganů, takže si vyměňujeme názory, informace, odkazy… Znamená to pro mě hodně, je to taková katarze po tom všem, znamená to pro mě novy život. To tetováni je vlastně jen takové razítko, nepotřebuju ho k tomu, abych byl veganem a snažil se jednat eticky. Brněnský happening mě utvrdil v tom,ze má smysl o tuhle věc usilovat, potkal jsem tam spoustu báječných a příjemných lidí,se kterými jsem mohl navázat komunikaci, i přesto, že mám z jednání s neznámými lidmi většinou strach. Mrzí mě, že jsem spěchal do práce a nemohl se zúčastnit afterparty.
Jinak moje pocity jako „zvířete v kleci“… Jenom jsem seděl, koukal do země a poslouchal projevy a mel jsem z toho mrazení na celém těle. Cítil jsem, že jsem součástí celku, který má co říci a dělá to zcela nesobecky. I kdyby si z celé akce vzalo jenom pět přihlížejících nějakou myšlenku, byl by to dobry začátek. Jak se říká, Řím taky nepostavili za den. Taky jsem načerpal inspiraci, jak směřovat dál,u těchto věcí nikdy není konec. Snažím se přemýšlet nad veganstvím a jeho dopady a přesahy,j e nespočet způsobů,j ak ho dostat mezi lidi

Děkuji za rozhovor a povzbudivá slova na závěr.

 





by Merci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *