Rozhovor: Nikola La Loba

969762_579221158776746_472628552_nJak jsi se stala vegankou a co tě k tomu vedlo?

Byla jsem vychována jako řádný masorád a mlékopič… Takže jsem vesele konzumovala cca do patnácti let, kdy přišlo „osvícení“ v podobě ekofestivalu v Praze, na kterém měla stánek Společnost pro zvířata s obrázky z velkochovů a popisem „výroby masa“…Pamatuji se, jak jsem tam asi hodinu stála, zcela otřesena právě zjištěnou realitou a také velmi překvapená sama sebou – „jak to, že mi to celou dobu nedošlo?“ V hlavě mi běželo tisíce otázek – Proč musí umřít jiný tvor (a nakolik otřesným způsobem je chován) jen z důvodu nesmyslného uspokojení potřeb mých chuťových buněk? Proč jiné živé bytosti musí celý svůj život trávit v otřesném prostředí plném bolesti jen a pouze kvůli tomu, abych si já mohla „pochutnat“? Dívala jsem se na fotkách do očí těch zvířat, slzy mi tekly proudem a v tu chvíli – z minuty na minutu – jsem přestala jíst maso a začala se okamžitě aktivně angažovat v oblasti ochrany zvířat…Je až neuvěřitelné, kolik bolest je s „výrobou“ masa, mléka apod. spojeno…Lidský faktor a charakter v této oblasti naprosto zoufale zklamal..Dlouhá léta jsem potom byla vegetariánka a nedávno jsem krok za krokem přešla na veganství, jelikož odmítám jakékoli zneužívání druhé živé bytosti pro mou vlastní sobeckou potřebu…Mé důvody k veganství tedy byly primárně etické, což nikterak nesnižuje hodnotu zdravotní, ekologickou a ekonomickou, na něž má veganství velmi pozitivní vliv… Stejnou cestou jako jdu já se samozřejmě snažím vést i své tři sviště a věřím, že další generace bude v přístupu ke zvířatům zase o krok dále…

Jak ses dozvěděla o 269, co tě na této aktivitě oslovilo a proč sis nechala vytetovat ono číslo?

O 269 jsem se dozvěděla prostřednictvím FB a tato akce mne naprosto uchvátila z několika důvodů. Je potřeba sdělovat lidem pravdu o tom, co předchází okamžiku, kdy se jejich jídlo ocitne na talíři…Mnoho z nich si proces výroby totiž skutečně neuvědomuje nebo uvědomovat nechce…Koncept 269 obsahuje mnoho způsobů, pomocí kterých lze otevírat srdce a mysl a postupně tak minimalizovat utrpení, bolest, násilí, které se páchá na zvířatech…Je zde obsažena veřejná prezentace problému, unikátní celosvětově vytvořený symbol sdružující a podobně smýšlející bytosti, umístění tohoto symbolu na tělo pomocí tetování vypovídajícím způsobem poukazuje na degradaci zvířete z živé bytosti na pouhé číselné označení inventáře či výrobního stroje a zároveň umožňuje přirozeným způsobem začít komunikaci o daném tématu a podat tak nenuceným způsobem důležité informace…Na své tělo si trvale nechávám vytetovat takové symboly či myšlenky, o kterých jsem si jista, že mne budou provázet celý život a ve stále stejné intenzitě pro svůj význam a důležitost..Číslo 269 tam neoddiskutovatelně patří – zvířata a jejich právo na důstojný život bude u mne vždy na prioritních místech v mém žebříčku cílů a hodnot…

P.S. Tímto bych ráda poděkovala Společnosti pro zvířata – Ditě, Jaromíře, Barče a dalším za jejich dlouholetou práci v oblasti ochrany zvířat, za mnoho otevřených očí a srdcí a také za možnost se na jejich činnosti alespoň nějaký čas podílet – bylo mi ctí…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *